Psychomotorický vývoj dítěte do 1 roku

Psychomotorickým vývojem se míní zvládnutí určité úrovně dovedností z hlediska řeči, pohybu, psychiky a sociální interakce na základě toho, jak se rozvíjí centrální nervový systém. Motorika dozrává nejprve v oblasti míchy a postupuje směrem k mozkové kůře.

První měsíc života miminko pouze leží a každý jeho pohyb je prakticky závislý na:

Míšních reflexech
Vegetativním nervovém systému (např. trávicí systém)
Řízení z prodloužené míchy (např. srdeční činnost a dýchání)

Psychomotorický vývoj: 2. měsíc

Kolem 2. měsíce života kojenci začínají sami zvedat hlavičku ve chvíli, kdy se nacházejí v poloze na břiše. Ta se v počáteční fázi nachází spíše v úklonu a bříško je vychýlené do strany.

K těmto pohybům je zpravidla motivuje zvědavost rozšířit své zorné pole nebo se podívat po hračce, která se nachází v jejich blízkosti. Tu můžete použít jako motivaci. Tomuto úsilí se říká tzv. volná motivace. Ta hraje v dětském vývoji zásadní roli. V této fázi vývoje se miminko může začít také otočit ze zad na bříško. Ve 2. měsíci má dítě sociální úsměv

Psychomotorický vývoj: 3. měsíc

Kolem 3. měsíce života pohybový a nervový systém dozrává natolik, že hlavička už se neuklání do strany, ale celé tělo se dostává do jedné přímky ( hlava, krk, trup, nohy ). Miminko již zpozorní na zvuk, při přitahování do sedu drží hlavu v ose trupu, na bříšku se opírá o předloktí a dolní polovinu hrudníku, dlaně má rozevřeny ( pase koně ). Při dovršení 3. měsíce obvykle děti zvládají ohnout nožičky do 90 stupňů ve všech kloubech.

Miminko si v této fázi vývoje vleže často hraje s ručičkama a strká do pusy vše, co mu přijde pod ruku. Předměty se již snaží uchopit.

Psychomotorický vývoj: 4. měsíc

Ve 4. měsíci života si miminko zdokonaluje dovednosti, které si začalo osvojovat minulý měsíc. To znamená, že dokáže sáhnout po hračce z té strany, kde mu ji podáte, a vleže dovede zvednout nožičky o něco výše.Ve 4. měsíci je již rozvinutá souhra oko-ruka.

Psychomotorický vývoj: 5. měsíc

Děti v 5. měsíci zpravidla vyžadují větší pozornost a dokáží již rozeznat tón hlasu rodiče, tedy zda je káravý, nebo laskavý. Hračky nebo jiné předměty již dovedou uchopit ze střední úrovně. Vleže na zádech si hračku přendávají z jedné ruky do druhé a přitom ji bedlivě pozorují. Ze zad se převrací na bříško nebo na bok a pomalu se také pokoušejí si sedat. Nyní děťátko rovněž začíná odlišovat cizí osoby.

Psychomotorický vývoj: 6. měsíc

Psychomotorický vývoj dítěte 6. měsíc bývá obvykle zlomový. Na konci měsíce by se batole mělo dokázat z polohy na zádech přetočit přes bok na břicho a zase zpět. S drobnou pomocí ( např. chycením prstu ) už se dokáže přitáhnout do sedu a možná se z polohy na boku dostane samo do sedu. Ještě ale v této poloze nebude stabilní.

V této době už také zvládá přijímat příkrmy lžičkou a vydávat drobné slabiky. Při úchopu hračky nyní zapojuje i palec. Jeho pozornost dokáží upoutat i tišší zvuky, ostrost vidění se již výrazně zlepšila a okohybné svaly jsou mnohem více koordinované.

Psychomotorický vývoj: 7. měsíc

V 7. měsíci je rozvinutá souhra oko-ruka-ústa, převaluje se z bříška na záda. Miminko se zlepšuje zejména z hlediska koordinace, a to například při hraní si s hračkami. Nohy dokáže výrazně zvednou nad hrudník vleže na zádech, zvládne je dát až k hlavičce a možná si je bude i strkat do pusy. Nyní už ho také nejspíš dokážete rozesmát.

Psychomotorický vývoj: 8. měsíc

Připravte se, že vaše ratolest v 8. měsíci života už moc času na zádech a na bříšku nestráví a bude se převážně plazit buďto za hračkami nebo za vámi. S opřenýma rukama o zem se učí pracovat se svým těžištěm a možná si také vyzkouší opírání se o jednu ruku. Umí se dostat na všechny čtyři a pravděpodobně se již dokáže zvednout a stát, bude-li se opírat o nějaký předmět. Pokud to však samo nedokáže, nesnažte se ho postavit.

Psychomotorický vývoj: 9. měsíc

V 9. měsíci se dítě dostává na čtyři (dlaně a kolena), začíná lézt a z této pozice se samo posadí. Pravděpodobně vydrží samo sedět, snaží se stoupat si a jeho pohyby jsou jistější. Dokáže se již posadit z polohy na zádech a sedět může hned několika způsoby. Mezi ně patří sed přímý, překážkový, na patách a šikmý. Mezi patami by však sedět nemělo. Samotné lezení je také koordinovanější a jistější. Některé děti ovšem lezení zcela vynechají a přímo z plazení přecházejí do sedu a stoje.

Děti se nyní učí uchopovat předměty palcem a ukazováčkem a úmyslně pouští předměty z ruky, vytahují předměty z krabic nebo šuplíků a vyhazují hračky kolem sebe, takže se připravte, že vás v této době nejspíš nemine častější úklid nejrůznějších předmětů po bytě.

Psychomotorický vývoj: 10. měsíc

měsíc života pro děti obvykle představuje milník ve vývoji chůze, neboť se začínají pohybovat kolem pokoje držením se nábytku. V této době bude tedy váš potomek především trénovat vzpřímený sed, postavování u nábytku a chůzi.

Některým dětem to může trvat i po dobu 11. měsíce. Vaše ratolest už dokáže reagovat na jednoduché pokyny, můžete po ní tedy například chtít, aby vám podala hračku, nebo s ní můžete vyzkoušet jednoduché hříčky, např. tleskání.

Psychomotorický vývoj: 11. až 12. měsíc

Mezi 11. a 12. měsícem by váš potomek měl už dobře ovládat všechny výše uvedené dovednosti a k tomu začíná samostatně stát v prostoru. Ve 12. měsíci dítě obchází nábytek , postupně jde s přidržením za jednu ručku. Některé děti mohou už dokonce začít samostatně chodit s širokým rozkročením a aktivně používat první slovo. Pomalu se také zvedají samy v prostoru bez opory a dokáží sedět v dřepu bez držení se rukama.

Dále se v této době učí jíst samy lžičkou a nečiní jim obtíže vkládat předměty do misky nebo hrníčku. Po dosažení 12. měsíce života často děti dokáží používat i dvě smysluplná slova, reagují na jednoduché pokyny či oslovení a zapojují se do hry.

Opožděný psychomotorický vývoj kojence

Když zohledňujete psychomotorický vývoj miminka, nezapomínejte vždy brát v úvahu, že to, jakých dovednostních úrovní by mělo v určitém věku dosáhnout, je pouze orientační údaj. Každé dítě je jiné a může se vyvíjet odlišným tempem, aniž by to nutně znamenalo, že je opožděné. Stejně tak byste jej neměli srovnávat s jinými dětmi, které znáte. Na psychomotorický vývoj může mít vliv: dědičnost, výchova, učení se od okolí.

Některé děti například přecházejí rovnou z plazení po břiše ke stoupání si na nohy a chození, aniž by mezi tím lezly po čtyřech. Vaši ratolest je vždy dobré motivovat a podněcovat k pokrokům ve vývoji, ale neměli byste jí dávat do chodítek nebo sedaček, dokud na tuto dovednost ( sezení, chození apod.) ještě není připravena.

Pokud hodnotíte psychomotorický vývoj dítěte, tabulka nemusí být vždy správným ukazatelem. Máte-li ovšem obavy, že se váš potomek nevyvíjí správným tempem, obraťte se na vašeho pediatra, který vás odkáže na příslušné odborníky, případně vám doporučí návštěvu fyzioterapeuta.