Výživa dítěte do jednoho roku

Výživu dětí od narození do třetího roku věku bychom mohli rozdělit na tři období:

• První období od narození do konce 6. měsíce – období výhradně mléčné (mateřské mléko nebo počáteční umělá formule).
• Druhé období od 6. měsíce do 12 měsíců – přechodné období (nemléčné přídavky – zeleninové, ovocné pyré, polévky, jogurty, sýry, kaše a obiloviny).
• Třetí období od jednoho do tří let – období smíšené stravy (upravená rodinná strava vhodná pro dítě).

Kojení

Mateřské mléko je nejvhodnější stravou dítěte. Zajistí dodávku potřebných živin i vody a svým složením nejlépe odpovídá fyziologickým potřebám novorozence a kojence. Kojené děti trpí méně často infekcemi, alergiemi. Důležitá je správná technika kojení – poloha matky a dítěte, správné přisátí a sání. Při jednom krmení je dobré nabídnout oba prsy, kojit tak dlouho, pokud dítě dobře pije a u prsu zůstává. Frekvenci kojení si dítě řídí samo a neměla by zpočátku klesnout pod osm za den. Pokud nelze kojit přímo z prsu, lze podávat odstříkané mateřské mléko některým z alternativních způsobů (lžičkou, stříkačkou,), nepoužívat láhve a dudlíky.

O dostatečném příjmu mateřského mléka svědčí 6–8 pomočených plen za den. Není nutné podávat dítěti další tekutiny, pouze v horkém letním období je třeba přikládat dítě častěji. Stolici by mělo kojené dítě mít 3–6× denně nebo ji nemusí mít i několik dnů.

Umělá výživa

Nemůže-li matka z nějakého důvodu kojit ,nahradí se kojení počáteční umělou formulí. Složení současných formulí se velmi přibližuje mateřskému mléku. Pro přípravu umělé výživy je nutné používat převařenou kojeneckou vodu.

Nemléčné přídavky

Nemléčné příkrmy by se měly zavádět ne před ukončeným 4.měsícem věku a ne později než po ukončeném 6 měsíci věku.Jako první příkrm se podává jemné pyré z jednoho druhu zeleniny (mrkev, brambor, cuketa, špenát, dýně, brokolice ) Nový druh zeleniny se volí až po několika dnech, aby se vyloučila ev.nesnášenlivost některého druhu zeleniny. Zelenina se podává vařená, mixovaná , nejlépe lžičkou. Nesolit, nesladit ! Příkrm se doplní plnou dávkou mléka.Pokud dítě více druhů zeleniny toleruje, přidáváme do příkrmu maso (drůbeží, králičí, telecí, krůtí ) , 1x týdně je doporučeno nahradit maso vaječným žloutkem.Není třeba se vyhýbat lepku ani potravinám, které častěji vyvolávají alergie jako např. rybí maso nebo vaječný bílek. V době od čtvrtého do šestého měsíce totiž organismus dítěte nereaguje alergicky ( období tzv. imunologického okna ), vytvoří si lepší imunitu a rovněž se sníží riziko vzniku alergií v pozdějším věku.

Jakmile dítě dobře přijímá polední masozeleninový příkrm, zavádí se ovocné pyré, což je vlastně ovocná kaše v nejrůznějších kombinacích. Ovoce se zařazuje před dopolední mléčnou dávkou, postup je obdobný jako u zeleniny. Podobně lze přidávat ovoce i před odpolední mléčnou dávkou, k odpolednímu ovoci lze přidat např. menší množství plnotučného bílého jogurtu. Jako večerní dávku lze podávat kaše, nejprve např. rýžovou, postupně obilné kaše apod.

Kojenec nemá dostávat neupravené kravské mléko, děti mají dostávat dětská mléka aspoň do 2 let věku, nejlépe do 3 let. Kravské neupravené mléko obsahuje vysoké procento bílkovin a minerálních látek, což významně zatěžuje funkci ledvin. Dětská mléka obsahují podstatně méně bílkovin a navíc jsou obohacena vitamíny – A, C, E, železem, jódem, probiotiky a jsou tedy pro kojence a batolata stravitelnější. Není však námitek použít neupravené kravské mléko po 1. roce života k přípravě mléčných pokrmů.

Nevhodné potraviny pro děti do jednoho roku a obecně:

Uzeniny, tučná masa, čokoláda, kakao, citrusové a exotické plody, zmrzlina, smetanové krémy, ochucené mléčné výrobky, ořechy burské a vlašské, koření, neředěné džusy, sladké limonády.

Zavádění příkrmu u nedonošených dětí 

U dětí narozených před 37. týdnem těhotenství je postupováno následovně: U dětí narozených po 35. dokončeném týdnu těhotenství je doporučeno postupovat jako u dětí donošených. U dětí narozených před 35. týdnem těhotenství lze zavádět příkrm 5-8 měsíců od data jejich narození, ne dříve než po ukončeném 3. měsíci (13. týdnu) korigovaného věku dítěte (od vypočteného termínu porodu). Zavádění příkrmu je u každého nedonošeného dítěte posuzováno individuálně.

Alergie na bílkovinu kravského mléka

Alergie na bílkovinu kravského mléka postihuje přibližně 3 % kojenců. U většiny dětí se projeví již do 3. měsíce, vzácněji i později, v závislosti na době, kdy se dítě s bílkovinou kravského mléka setkalo. Polovina dětí se alergie zbaví do prvních narozenin, u 90 % dětí pak vymizí do šesti let věku.

Mezi nejčastější příznaky patří ekzémy, průjmy, zvracení a krev ve stolici, méně časté jsou potíže s dýcháním nebo anafylaktická reakce.

Nejlepší prevenci představuje výlučné kojení do 6 měsíců.V případě, že kojit nemůžete a dítě má riziko alergie (tedy alespoň jeden z rodičů nebo sourozenec trpí alergií), obraťte se na svého pediatra. Lékař vám doporučí pro vaše dítě v prvním půlroce HA mléko, které má díky částečně rozštěpené bílkovině sníženou schopnost vyvolávat alergickou reakci.

K diagnostice se používá tzv. eliminační dieta.

Pokud projevy alergie trpí kojené dítě, matka vynechá ze své stravy mléčné výrobky. Pokud se příznaky objevily u dítěte dokrmovaného kojeneckou mléčnou výživou, lékař ji doporučí nahradit běžné kojenecké mléko speciální mléčnou výživou.

Speciální mléka pro léčbu alergie obsahují bílkovinu upravenou způsobem zaručujícím, že mléko již nemá schopnost vyvolávat alergickou reakci ( mléčná bílkovina je vysoce naštěpena ). Po jejich zavedení se stav dítěte zlepší nejpozději do 1 měsíce.

Ve výjimečných případech se může stát, že i po zavedení léčebného mléka s vysoce naštěpenou bílkovinou příznaky částečně přetrvávají. Pak musí lékař sáhnout po preparátech, ve kterých je bílkovina nahrazena směsí aminokyselin; tady už je alergická reakce naprosto vyloučena.

Pokud po zavedení speciálního mléka projevy alergie vymizí, lékař si vás pravděpodobně zhruba po měsíci eliminační diety pozve na kontrolu a vysvětlí vám, jak postupně převádět dítě zpět na klasickou mléčnou výživu ( expoziční test ).

Pokud se původní projevy po expozičním testu znovu objeví, je diagnóza alergie na bílkovinu kravského mléka potvrzena a dítě je dále léčeno speciálním mlékem s vysoce rozštěpenou bílkovinou případně mlékem obsahujícím pouze aminokyseliny. Koncem prvního roku života se provede nové zhodnocení, zda alergie na bílkovinu kravského mléka trvá.

Základem úspěšné léčby alergie je včasná diagnostika a okamžité nasazení bezmléčné diety kojící matky nebo speciálních léčebných kojeneckých mlék.
Řešení rozhodně nepředstavují alternativy vyráběné z rostlinných surovin a nesprávně pojmenovaných jako „mléka“ – sójové, mandlové kokosové, kaštanové – která mohou také vyvolat alergii nebo nekryjí nutriční potřeby kojence
Kvůli možné zkřížené reakci jsou stejně tak nevhodná i mléka jiných savců, jako například kozí nebo ovčí.
Při kojení není vhodné se v jídelníčku omezovat ve výběru potravin, ať už z důvodu prevence alergií nebo nadýmání miminka, protože každému miminku může vadit jiná součást výživy matky. Sama určitě brzy vypozorujete, po kterém vašem jídle se vaše dítě necítí dobře.
Je dobré si zapisovat, co jste měla během dne k jídlu. Reakce miminka na vaši stravu je zpožděná většinou o 6-12 hodin. Takto snadněji odlišíte, na co z vaší stravy dítě reagovalo a budete moci situaci případně zkonzultovat s pediatrem.
Od 14 dne věku do 1 roku věku dítěte je nutné dodávat vitamin D ve formě kapek, nejlépe Vigantol, předepsaný lékařem.

Základní doporučení pro pestrou stravu dětí

Zařaďte první nemléčné příkrmy do výživy dítěte ne dříve než před ukončeným 4. měsícem a ne později než  po ukončeném 6. měsíci.

Dbejte na pestrý a dostatečný příjem zeleniny, masa včetně ryb, ovoce.

Snažte se omezit konzumaci jednoduchých cukrů ( sladkostí ) a vybírejte potraviny s vhodnou skladbou tuků, s převahou rostlinných olejů.

Nezapomínejte na dostatek mléka a mléčných výrobků.

Nevyhýbejte se žádné potravině. 

Nové potraviny, včetně potenciálních alergenů, zařazujte již od začátku přikrmování.